sobota 21. července 2012

PŘEČTENO: Díky za vzpomínky - Cecelia Ahern


Název: Díky za vzpomínky
Autor: Cecelia Ahern
Počet stran: 340
Nakladatelství: BB Art
Rok vydání: 2012
Datum přečtení: 6/2012

Anotace: Vzpomínky, které si každý z nás chrání jako soukromý poklad, se v podání Cecelie Ahernové stávají mostem, jenž díky fantastické shodě okolností spojí dva osudy lidí z opačných konců světa.
Jak to, že se Joyce a Justinovi se vynořují z paměti stejné zážitky a líbí se jim stejné věci? Kdyby se Justin nestal dárcem krve, nic z toho by se nestalo.





Nezačíná to zrovna hezky. Joyce Conwayová zakopne při běhu ze schodů, aby stihla zvednout zvonící telefon. Pád způsobí, že přijde o dítě, které čeká se svým manželem. V nemocnici dostane krevní transfúzi a pak se začínají dít věci!
Justin Hitchcock je profesorem dějin umění na univerzitě. Před jeho přednáškou vstoupí do posluchárny doktorka Fieldsová, která agituje za to, aby studenti darovali krev v její pojízdné transfúzní stanici. Umluví i Justina, ten přemůže strach z jehel a stane se dárcem krve. 
Že se děje něco divného, pochopí Joyce téměř ihned po probuzení v nemocnici. S manželem je její potrat dokonale odcizil a tak se rozvádí a stěhuje se zpět ke svému otci. Má znalosti, o kterých v životě nevěděla, ví vše o architektuře, zná miliony letopočtů a historii budov o kterých v životě ani nečetla. 
Setkává se s Justinem, když mají oba stejnou nutkavou myšlenku jít se honem nechat ostříhat. Joyce také sdílí Justinovi vzpomínky – na jeho dětství, na jeho dceru… A tak se po pár náhodných setkáních Joyce rozhodne ho opět vyhledat a poděkovat mu.

Nepokrytě přiznávám, že Cecelie je moje oblíbenkyně a tak jí pravděpodobně budu trochu nadržovat. C. píše knihy s nejrůznějšími nereálnými zápletkami, které vás ale doslova nadchnou. Ať už je to svět, kde jsou všichni ztracení lidé a všechny ztracené věci, nebo deník, který se píše sám o den napřed a dá vám tak nakouknout do zítřejšího dne, či „neviditelný kamarád“, kterého vidí jen dvě osoby. Líbí se mi to. Je to neotřelé.

Díky za vzpomínky je její nejnovější kniha, která u nás vyšla a řekla bych, že je to v její tvorbě průměr. Je lepší než P.S. Miluji Tě, ale Vzpomínky na zítřek se mi líbily víc. Nevím proč, nedokážu to vysvětlit. Možná tou atmosférou? Také se námět dal trochu více propracovat.

Několikrát mi přišlo, že se to vleče. Popoháněla jsem hlavní hrdinku, aby už konečně našla toho Justina a přestala dělat věci, které s jeho hledáním nesouvisí. Závěr knihy byl naopak moc uspěchaný a zasloužil by si o stránku nebo dvě více.

Bylo zde několik velmi dobře napsaných postav, které si mě získali – konkrétně myslím Joycina otce, Justinovu dceru Beu a jeho švagrovou Doris. I Joyciny přítelkyně byly správně potrhlé, až si musíte říct, že takové praštěné kamarádky by se vám také občas hodily. 

-          SPOILER -
Také mi připadalo trochu zvláštní, že si v závěru Justin nedal dvě a dvě dohromady a nedošlo mu, že ta tajná osoba, se kterou má domluvenou schůzku je ta samá osoba, se kterou si dal rande na jiném místě.
-          KONEC SPOILERU –

Celkově knihu hodnotím jako milé čtení na několik deštivých dnů. Každopádně ale Cecelie umí lépe!

P.S.: Kniha mě navnadila také darovat krev. Sice jsem se ještě neodhodlala, ale alespoň jsem si prošla svou zdravotní kartu a zjistila jsem, že mám krev skupiny AB se zvláštní podskupinou, kterou mají jen 2% lidí na světě! 


Obrázky z weheartit.com, anotace z oficiálního webu nakladatele.

4 komentáře:

  1. Mně se hrozně líbí, jak je obálka barevná :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je pěkná :)
      Nakladatel se držel originálu a nic nového pro českou verzi nevymýšlel, což je dobře :)

      Vymazat
  2. 340 stran? Tak to je pro mě čtení na ne několik, ale jeden deštivý den. :D
    *Musela si rejpnout*
    Jinak to vypadá docela zajímavě, jako taková oddychovka s milou obálkou. Díky za tip, možná po tom sáhnu.^^ :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těch stránek je docela dost, ale čte se to samo, takže i já jsem to zvládla celkem rychle :)

      Vymazat