středa 25. července 2012

PŘEČTENO: Vzpomínky na zítřek - Cecelia Ahern


Název: Vzpomínky na zítřek
Autor: Cecelia Ahern
Nakladatelství: BB art
Počet stran: 288
Rok vydání: 2011
Datum přečtení: ?/2012
Anotace:
Tamara Goodwinová vždycky dostala, co chtěla. Narodila se v bohaté rodině a vyrostla v domě se soukromou pláží, se šatníkem plným značkového oblečení, sloupkovou postelí a vlastní luxusní koupelnou. Žila jen přítomností a nikdy se nezamýšlela nad tím, co může přinést zítřek. Náhle však přichází o otce, o majetek a o všechno, co až dosud považovala za samozřejmost. Její matka nemá jinou možnost, než se vyrovnat s manželovými věřiteli a odstěhovat se s dcerou na venkov k Tamařinu strýci a tetě. Jejich strážní domek na panství Kilsaney je na hony vzdálený světu, na který byla Tamara zvyklá od dětství. Dívka si připadá osamocená, protože ztrápená matka se uzavřela do vlastního světa a strýc s tetou jsou podivíni, jejichž záhadné chování v Tamaře vyvolává nejrůznější spekulace a podezření. Do života jí však nečekaně zasáhne záhadná stará kniha, opatřená zlatou sponou a malým visacím zámkem, kterou náhodně objeví v pojízdné knihovně. Když pak s pomocí jedné dobré duše zámek odemkne a do knihy nahlédne, objeví tajemství, které jí vyrazí dech a změní celý její dosavadní život.
(kosmas.cz)


Tamara je rozmazlená šestnáctiletá holka, která bydlela „na šesti stech padesáti čtverečních metrech v irském Killiney, v moderním domě se šesti ložnicemi, bazénem, tenisovým kurtem a soukromou pláží.“ Ano, minulý čas je tam správně. Bydlela v tomhle všem, dokud svého bohatého otce, nenašla jednoho dne mrtvého v jeho pracovně s lahvičkou léků a láhví od whisky. Jediné, co jim po jeho smrti zbyde, je jen hromada dluhů. Tamara s matkou prodají dům a odstěhují se k Tamařině strýci Arthurovi a tetě Rosaleen – do strážního domku v panství Kilsaney, což bylo podle mě docela kouzelné místo, Tamara si to samozřejmě nemyslí.
Ze strýce Arthura byste nevypáčili slovo, o tetě Rosaleen Tamara říká, že má mozkovou kapacitu velikosti jednoho štamprlete a její matka truchlí zavřená v pokoji, ze kterého nevystrčí nos a na veškeré pokusy o konverzaci odpovídá „Ano, samozřejmě.“
Mírné vytržení z reality způsobí Marcus se svojí pojízdnou knihovnou, ve které Tamara najde knihu se zámkem. Protože kniha nemá žádnou signaturu, název, autora a dokonce nejde ani odemknout, rozhodne Marcus, že si ji Tamara může nechat. Za pomoci sestry Ignatius, která žije v klášteře v těsné blízkosti strážního domku, se Tamaře podaří knihu otevřít.
Jsou tu ale věci, které jí stále nejdou do hlavy – všichni jako by se chovali divně. Teta Rosaleen, její matka, která nevylézá ze svého pokoje, i sestra Ignatius. A ta kniha? To je deník, který se píše sám – a o den dopředu! Postavy se mění, vyvíjí a vy najednou nevíte, komu může Tamara věřit a komu ne.

Na rozdíl od ostatních knih Cecelie Ahern je tato určená cíleně pro teenagery, ale mě se líbila nejvíc z její dosavadní tvorby. Je psána ich formou z Tamařina pohledu, dialogy jsou vtipné, místo, kde se děj odehrává, na vás dýchne svou atmosféru a vy máte pocit, že je škoda, že už knížka skončila.
I Tamara se dá přežít – její snobské a rozmazlené chování se mění, stává se z ní sympatická dívka, která vás už neirituje neustálými záchvaty sebelítosti, kterými trpí, protože musí žít v díře, kde dávají lišky dobrou noc.

Pokud máte chuť na porci humoru, romantiky i napínavého pátrání po pravdě, směle do toho. Já rozhodně byla nadšená.

obrázky z weheartit.com 

Žádné komentáře:

Okomentovat