pondělí 24. září 2012

PŘEČTENO: Měsíční oko - Libba Bray



Název: Měsíční oko (A Great and Terrible Beauty)
Autor: Libba Bray
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 392
Rok vydání: 2011
Datum přečtení: 9/2012

Anotace:
Mnohavrstevný, ambiciózní román spojující historii, romanci, napětí, humor a magii v dokonalém celku, který ocení široké spektrum čtenářek, nejen těch dospívajících. Tajemný příběh z viktoriánské Anglie se odehrává na dívčí škole, kam po záhadné matčině smrti přijíždí z Indie šestnáctiletá Gemma Doyleová, aby se zde naučila vybraným způsobům. Musí se vyrovnat nejen s lekcemi francouzštiny a tance, ale i s nevraživostí ostatních dívek, která se však promění v přátelství doslova na život a na smrt, když Gemma objeví své skryté schopnosti. Záhadná Gemma, odvážná Felicity, chytrá Ann a krásná Pippa vytvoří nerozlučnou čtveřici, chtějí si splnit své sny a zároveň odhalit tajemství strašidelné školy. Gemma však zároveň odhalí i věci, které by nejraději nevěděla…


Gemma Doylová žije v Indii se svou matkou, která ale hned na začátku knihy umírá za podivných okolností. Je zavražděna. Pro viktoriánskou rodinu z lepší společnosti je něco takového neskutečně ponižujícího a skandálního a tak v rámci zachování dobrého jména musí Gemma tvrdit, že matka zemřela na choleru. 

Šestnáctiletá dívka přijíždí za babičkou, otcem a bratrem do Londýna a okamžitě je poslána do internátní školy Spence, kde se seznámí se třemi dívkami, které mě osobně k srdci nepřirostly. Ann nejprve popisuje jako nehezkou, těstovitou stipendistku, Pippu a Felicity jako dvě namyšlené kozy, které musí za každou cenu být středem pozornosti. Nevím, jak na to přišlo a proč to udělala, ale velice záhy začíná Gemma tyhle tři považovat za svoje přítelkyně.

Je tu ale ještě jedna věc – Gemma má nejrůznější vidiny. Zpočátku má strach, zda se nezbláznila, později ale vidinám stále propadá a do světa říší se ponořuje čím dál častěji, protože je v nich příjemně a má v nich neomezenou moc a sílu. Nedá ani na varování Kartika, který ji sleduje už z Indie a neustále ji varuje před nebezpečím, do kterého se Gemma pouští. Toho Kartika, který Gemmu tak přitahuje, ačkoli je to více než nevhodné.

Říše, do kterých Gemma, Felicity, Ann a Pippa vstupovaly, mi nepřipadaly nijak okouzlující, krásné ani lákavé. Připadalo mi to, jako kdyby ony kamarádky požily cosi halucinogenního a pak spolu křepčily po svém světě, který vidí jen ony a smály se u toho jako praštěné a říkaly si, jaká je to sranda. 

Znáte ten pocit, kdy víte, že se hlavní hrdinka žene do neštěstí a nejradši byste jí něčím praštili po hlavě, aby si to taky uvědomila? Tak přesně takový pocit jsem měla z Gemmy zhruba od poloviny knihy. Přece nemůže být tak naivní a hloupá.... Ale jo, byla.

Co se mi líbilo, byla škola a celkově místo i čas, kde se dílo odehrávalo. Miluju viktoriánskou Anglii a tajemné školy ve starých budovách. Jenže to je jako jít do divadla a říct: Líbily se mi tam kulisy, ale hra stála za houby.

Dokážu si knihu ale představit zfilmovanou, kdyby se toho chopil třeba takový Tim Burton, myslím, že by to bylo velmi zajímavé - ostatně jako většina z jeho počinů… 

Neodsuzovala bych knihu úplně – má ještě dvě pokračovaní a v nich se možná příběh rozvine, mám z toho totiž pocit, že si toho zatím Libba Bray nechala hodně pro sebe…


2 komentáře:

  1. Tyhle dívčí knížky s ještě troškou detektivek mám nejradši! Díky za knižní typ, určitě se po knížce poohlídnu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, ale tahle byla trošku nedotažená. Další díly budou možná lepší :)

      Vymazat