pondělí 1. října 2012

Co nového?

Dnešní článek bude takový informativní. Nejprve bych se zmínila o nových knihách (resp. knize) za září a také nějakých těch soutěžích a pak taky o jednom projektu, do kterého jsem se z hecu zapojila. Slibuji, že to vezmu zkratkovitě a nebudu dlouze blábolit o ničem.
Takže:

1. Přírůstky

Jsem na nebe pyšná. Po posledním nájezdu na knihkupectví jsem usoudila, že to nesmím tak přehánět. Přeci jen jsem chudý student, že? Dala jsem si tedy za cíl nekoupit si v září žádnou knihu. No, nevydržela jsem to, co vám budu povídat. Do knihkupectví jsem  nechodila, i mým oblíbeným Levným knihám jsem se vyhýbala... 

Průser nastal v okamžiku, kdy jsem musela příteli dojít do antikvariátu pro jednu knížku, kterou jsem mu slíbila. Neodolala jsem a popadla Dceru jihu, což je životopis Margaret Mitchellové, o jejímž Jihu proti Severu už jsem tu psala, a který totálně miluju! A všem ho ještě jednou doporučuju k přečtení! Knížka je v super stavu a stála mě sedmdesát korun, no nechte jí tam, že jo! A to je vše! Nic jiného jsem si nepořídíla! (Koneckonců pořád toho mám v knihovně nepřečteného dost!). 

2. Vyhrála jsem!

U Renky. Knížku Manželka, která utekla. Poprvé jsem něco vyhrála! A těch nervů, co mě to stálo! Musím vám povyprávět svůj příběh. Soutěž trvala necelý týden a každý den v 6 hodin Renka zveřejňovala soutěžní otázku. Celý týden jsem vždy napoprvé trefila odpověď a předposlední den jsem zjistila, že v době, kdy bude zveřejněna poslední, nejdůležitější otázka, budu pravděpodobně sedět v autobuse cestou domů ze školy, což je docela problém, protože vyhrávaly první tři komentáře pod článkem. Asi přestanu být odpůrcem internetu v mobilu. No, vymyslela jsem to chytře. V půl 6 mi skončila přednáška, dorachotila jsem do univerzitní knihovny, zasedla k prvnímu volnému počítači a čekala na osudnou hodinu. Sláva! Byla jsem druhá! Asi poprvé v životě jsem vyhrála! Dostanu knížku zadarmo! Juhů! No, veselila jsem se, popovídala si v euforii s kamarádkou, došla si koupit cappuccino do univerzitní kavárny (bez kterého si školu už ani nedokážu představit), když mi v tu chvíli došlo, že poslední autobus mi jede za chvíli, a že ho asi nestihnu. Nestihla jsem. Zkrátím to - domů jsem jela stopem, 50 kilometrů v autě s dvěmi cizími osobami. Samozřejmě náležitě vyděšenáí pokaždé, když řidič začal nečekaně zpomalovat - už už jsem se viděla někde zavražděná a pohozená na lesní cestě.
Knížka ještě nedorazila, ale těším se na ní jako malá!

3. Je libo trochu soutěžení?
Pokud máte i vy chuť něco vyhrát, nemusím se snad zmiňovat o svojí giveaway, kde můžete vyhrát jednu ze tří knížek.


Další soutěží je Soutěž pro radost u Ohany, která trvá do 14. října a vyhrát můžete buďto knihu Oškliví od Scotta Westerfelda nebo knihu z bux.cz dle vlastního výběru do 250 Kč.


4. Pár slov o tom, jak jsem se "hecla"
Zapojila jsem se do projektu, který vymyslela Ettelea Dragons. Jedná se o "Velký Tolkien Marathon". Nevím, co mě to vůbec napadlo, bylo to prostě ze vteřiny na vteřinu, najednou koukám co to dělám a než jsem se stačila rozkoukat, už jsem byla přihlášená.

Jde o to, že Tolkiena jsem se snažila číst jednou, kdysi, když mi bylo asi 13 (což je.... moment, počítám... 9 let zpátky). Vůbec mě to nebavilo. Jenže jsem si vzpomněla, že první díl Pána prstenů jsem měla dokonce svůj vlastní a tak jsem se rozhodla, že ho vyhrabu z kopice knih, které jsme uklidili, když jsme se stěhovali, s tím "že je už nikdo číst nebude". Protože spoutstu knih, které mě na poprvé neoslovily jsem si napodruhé zamilovala. No, jsem na sebe zvědavá. Dávám J. R. R. Tolkienovi ještě jednu šanci.

8 komentářů:

  1. Moc pěkný článek. K výhře gratuluji!!
    Jinak miluješ capuccino? Vítej do party osobo!! Já miluju kávu celkově všechnu ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, kafe mě jednou zničí. Nepřežiju bez něj ani jeden den... :( Ale štve mě to, není to zdravý a řekla bych, že jsem na tom závislá... :(

      Vymazat
  2. Gratuluji k výhře a i novému přírůstku do knihovničky, cena za takovou krásku je parádní. :) Miluju univerzitní prostředí, knihovnu, kavárny kolem, okamžitě jsem si kvůli umístění a atmosféře svou fakultu oblíbila. O zapojení se do Tolkienova maratonu jsem uvažovala taky, ale plánuji od něj přečíst jen Hobita, než si zajdu v prosinci na film a kromě toho tu mám nepřečtených knížek i tak až moc a času už méně ... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Univerzitní prostředí taky miluju.... :) Což je asi jedinej důvod, proč v tý škole ještě jsem, totálně mě to už nebaví :D (Dělam si srandu, jsem tam přece kvůli titulu, že jo?!) :D

      Vymazat
  3. Teď jsem se pobavila u tvého hecu u Velkého Tolkien Marathonu,u mně je to stejné, jako přes kopírák. Už jsem si říkala, že jsem snad divná, že mně Tolkien neoslovil někdy před 10 lety, první díl Pána prstenů jsem odložila po pár stránkách a to běžně knihy neodkládám a přečtu všechno kromě bulváru, ale stále jsem mu chtěla dát druhou šanci, když každý o něm říká, že je to Pan spisovatel, ale odhodlala jsem se až s tímto projektem a musím tedy říci, že díky bohu, že jsem mu tu druhou šanci dala. Asi jsem konečně dospěla, abych se začetla do tohoto skvělého spisovatele.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že nejsem sama, už jsem si taky připadala divná... :D

      Vymazat
  4. Stopom? V živote by som neišla stopom, a už vôbec nie sama. Vždy som sa čudovala spolužiačkam, ktoré každý piatok išli zo školy domov stopom. Aspoň 3 hodiny. A oni to brali všetko s nadhľadom. Ja by som sa asi zbláznila, kebyže som mala sadnúť k cudzím ľuďom a cca 3 hodiny trpieť a modliť sa aby ma vysadili presne tam kde som chcela. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to byla moje stopovací premiéra. Holt jsem neměla na výběr a 50 kilometrů pěšky bych nedala ani do rána :D

      Vymazat