sobota 29. prosince 2012

PŘEČTENO: Mona Lisa - Carson Morton

Název: Mona Lisa, Beletrizovaná výpověď o skutečné krádeži nejslavnějšího obrazu z Louvru
Autor: Carson Morton
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 237
Vydáno: 2012
Přečteno: 12/2012
Anotace: 
Co by mohlo být výnosnější než krádež nejznámějšího obrazu světa? A právě tohle je plán, který se zrodí v hlavě markýze Eduarda Valfierna. Nic menšího než ukradnout ze zdi Louvru samotnou Monu Lisu! Proč by ale nakonec musela být na prodej jenom jedna? Může jich přece být rovných šest! Šest identických kopií, k nerozeznání od originálu.
Zpočátku jde Valfiernův plán hladce, ale všechno se začne hroutit, když protřelého podvodníka zasáhne láska. Láska k paní Ellen, manželce panovačného Joshuy Harta, shodou okolností markýzova nejbohatšího, ale bohužel i nejmstivějšího zákazníka.
Ožívá před námi okouzlující paleta barev secesní Paříže, s veškerou její starosvětskou romantikou. Příběh se řítí vpřed jako vlny rozbouřené Seiny a vrcholí během jiné skutečné události té doby – ničivé povodně Paříže.



Kdo by neznal Monu Lisu... Nejznámější obraz, u kterého se každý den tvoří v Louvru fronty, každý ji chce zahlédnout. Eduardo Valfierno, bohatý podvodník se rozhodne pro další ze svých lstí. Jeho cílem je tentokrát sama Mona Lisa. Šest jejích kopií vytvoří talentovaný umělec z Montmartru. Šest bohatých kupců je vyhledáno a může začít dobře naplánovaná krádež - Skutečnou Monu Lisu ukradnou z Louvru, kupcům však připadnou kopie. Jak samozřejmě můžeme tušit, spoustu věcí nepůjde podle plánu a vše nakonec dopadne trochu jinak, než hlavní aktéři předpokládali.


Markýz Valfierno, mladý sirotek Émile, který mu kdysi zachránil život, prohnaná kapsářka Julie, talentovaný malíř Diego a italský vlastenec Peruggia, který je přesvědčený, že Mona Lisa patří do své vlasti - do Itálie, to jsou hlavní postavy této knihy.

Děj je založen na skutečné krádeži, ke které došlo v Louvru v roce 1911, autor však sám píše, že kniha ji fikce, je pozměněna chronologie událostí, některé postavy si zcela vymyslel a jiné upravil k obrazu svému.

Mona Lisa je psána er formou, jednoduchým a čtivým jazykem. Má pouze 237 stran a je to tak trochu "jednohubka" na deštivé odpoledne. Stránky rychle ubíhají, čte se snadno, nicméně mě zanechala zcela chladnou a to i v situacích, kdy bych správně měla napětím nedýchat a modlit se, aby hlavní hrdinové nebyli (doslova) přistiženi při činu. O některých částech děje byste se rádi dozvěděli podrobněji ale autor se jim téměř nevěnuje (třeba samotné plánování krádeže je popsáno velice úsporně), a místo nich raději popisuje poměrně zbytečené plkání mezi Émilem a Julií.
Ani vztah mezi Ellen Hartovou a markýzem nebyl popsaný uspokojivě, protože když o hlavním hrdinovi coby autor jednou za 50 stránek napíšete, že "stále myslel na paní Hartovou", rozhodně vám čtenáři neuvěří, že je to láska jako trám. Navíc je anotace mírně zavádějící - příčinou neúspěchu při krádeži rozhodně není láska Eduarda Valfierna k Ellen Hartové, té jsou (kromě oněch několika vzdechů) věnovány sotva dvě krátké kapitolky zcela na konci knihy. Také mám pocit, že kniha byla utnuta moc rychle. Nejsem sice příznivkyní rozvláčných konců, nicméně tady zkrátka poslední kapitola "chybí".

Mona Lisa sice neoslní, dočtete ji, založíte do knihovny a časem "pozapomenete", ale s čistým svědomím mohu říct, že mě navnadila na bádání o tom, jak to s nejslavnějším obrazem světa a jeho krádeží doopravdy bylo.

Ještě jednou děkuji nakladatelství METAFORA za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře:

Okomentovat