sobota 16. února 2013

PŘEČTENO: Dárek - Cecelia Ahern

Název: Dárek (The Gift)
Autor: Cecelia Ahern
Nakladatelství: BB/art
Počet stran: 251
Vydáno: 2009
Přečteno: 1/2013

Anotace:
Lou Suffern se snaží dělit čas mezi práci a rodinu, ale neustále ho pronásleduje pocit, že nic nestíhá. Pokaždé musí být na dvou místech zároveň. Pokaždé musí dělat dvě věci najednou. Když spí a zdají se mu sny, vrací se mezi jednotlivými sny ke všemu, co se mu přihodilo během dne, a uvažuje, do čeho se pustí nazítří. Když pobývá doma se svou manželkou a rodinou, je duchem nepřítomný. Jednoho zimního rána narazí před budovou, ve které sídlí jeho kancelář, na bezdomovce Gabea. Začne se o něj zajímat a sežene mu práci v podatelně. Zakrátko však začne svého rozhodnutí litovat. Gabeova tíživá přítomnost Loua zneklidňuje. S blížícími se Vánocemi, po kruté životní lekci, si však Lou začíná uvědomovat skutečný význam věcí, které až dosud nevnímal. A zjišťuje, že lidé se podobají zabaleným dárkům – teprve když je rozbalíte, zjistíte, co se ukrývá uvnitř. A někdy při tom poznáte i sami sebe. Louovi Suffernovi to trvalo dost dlouho. 

Cecelia Ahern
O Cecelii už jsem tu pěla chválu několikrát, ale opakování matka moudrosti, takže vám ještě jednou připomenu něco málo o této irské spisovatelce. 
Cecelia se narodila se roku 1981 v Dublinu, je dcerou bývalého irského premiéra a vystudovala obor žurnalistika a mediální komunikace. V jedenadvaceti vydala svůj první román PS: Miluju tě, který začala psát už ve svých čtrnácti letech. Za tuto knihu získala ocenění Passionate Pen Honour za nejromantičtější příběh roku 2004/2005, a byl podle ní natočen stejnojmenný film v hlavních rolích s Gerardem Butlerem a Hilary Swank (který se nicméně od knihy dost odlišuje).
Úspěšné byly i její ostatní knihy, Kde končí duha, Vzpomínky na zítřek, Cesta ze ztracena, Díky za vzpomínky, Dívka za zrcadlem, Až se tě Život zeptá atd.
Všechny její knihy (kromě její prvotiny) se vyznačují tím, že do reálného světa přidá něco zcela nereálného - ať už je to deník, který se píše sám a ještě o den dopředu (Vzpomínky na zítřek), nebo dvojice, která po krevní trasfúzi sdílí svoje myšlenky a pocity aniž by se předtím někdy setkali (Díky za vzpomínky), či si rovnou vymyslí vlastní svět, ve kteterém žijí lidé, kteří jsou pohřešovaní a existují věci, které někdo ztratil (Cesta ze ztracena).
Více informací o autorce získáte na jejích webových stránkách.

Stručný děj
Lou pracuje rád a pořád. Jeho povýšení je naspadnutí, bohužel o něj usiluje i jeho kolega. Proto musí Lou pracovat ještě více. Chce přece pro svou rodinu to nejlepší! A na to potřebuje peníze. Svou malou dceru vídá až těsně před tím, než jde spát a syna-batole vzhůru vůbec nevídá. S manželkou prohodí sotva pár slov. Nemá přece čas! Jednoho dne potkává bezdomovce Gaba a rozhodne se ho zaměstnat. Gabe je pravý opak Loua, milý, přívětivý, vše zvládá s úsměvem, nestresuje se a přesto je maximálně výkonný a všemi oblíbený. Gabe, který má vše potřebné vždy po ruce a se vším si ví rady se rozhodně Louovi trochu pomoci a dá mu dárek. Ten nejcenější, po kterém Lou tolik touží. Čas. Je jen na Louovi jak s ním naloží.  
Postavy
Hlavní postavu Aloysia "Lou" Sufferna si rozhodně nezamilujete. Je to workoholik, trávící v práci všechen svůj čas, zanedbává svou rodinu (která si o něm čím dál více myslí, že je pitomec) a navíc podvádí svou manželku na každém kroku. 
Louova manželka by zasloužila nejvyšší ocenění za trpělivost a schopnost svému manželovi odpouštět všechny jeho eskapády s jinými ženami i to, že se absolutně nevěnuje rodině. Stále ještě doufá, že se Lou změní a že si uvědomí, že jeho žena a děti jsou důležitější než postavení ve firmě. Postava Gaba mi připadala dost nedotažená, jako by ani sama autorka nevěděla, co si s ním počít.
Styl
Děj se odehrává v době Vánoc a vánoční atmosféra z knihy přímo sálá. Příběh Loua a Gaba vypráví policista Raphie klukovi, kterého na Boží hod zatkli, protože ze vzteku prohodil zmrzlého krocana oknem domu svého otce. Kniha je psána jednoduchým a čtivým způsobem.
Závěrem
I přes všechny zmíněné nedostatky se mi kniha líbila. Konec je smutný. Hodně. Ale buďto jsem natvrdlá nebo prostě Cecelia zapomněla pár věcí objasnit. Zůstává tak několik nezodpovězených otázek. Autorka se podle mého dotkla aktuálního tématu, za což dávám plus, stejně jako za nádhernou obálku. Ač to není z obrázku znát, sněhové vločky se lesknou a mašle působí opravdu realisticky.

Zdroj obrázků: bookfan.eu a weheartit.com



4 komentáře:

  1. Ja som do autorky čítala len P.S. Milujem ťa a tá kniha ma sklamala, preto už od nej ďalšie knihy nevyhľadávam. Ale ktovie, možno jej raz dám druhú šancu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se zrovna PS. Miluju Tě taky nelíbilo, ale třeba Vzpomínky na zítřek jo!

      Vymazat
    2. No tak ak sa k tejto autorke ešte niekedy dostanem, skúsim tie Vzpomínky, ďakujem za tip :)

      Vymazat
  2. Já jsem od této autorky četla právě jenom P.S. Miluju Tě, a naprosto mě to okouzlilo. Takže se poohlédnu i po dalších knihách, které napsala :) A tenhle děj mě taky celkem nabudil k tomu, abych si tuto knihu pořídila :)

    OdpovědětVymazat