sobota 16. března 2013

PŘEČTENO: Jumper - Steven Gould

Název: Jumper
Autor: Steven Gould
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 351
Datum vydání: 2008
Datum přečetní: 2/2013

Anotace:
Davey nesplnil svoje domácí povinnosti a teď vidí, jak se k němu blíží otec, aby jej potrestal. Zavře oči a jen si přeje být někde jinde - a ocitá se ve stanvillské veřejné knihovně. Davey se učí se svou nově objevenou schopností teleportace zacházet, zařizuje si nový, napůl ilegální život v New Yorku, cestuje. Stále jej tíží vzpomínky na dávno nezvěstnou matku a touha ji opět spatřit. Osud mu to však nedopřeje a Davey, stále v nebezpečí, alespoň usiluje o nalezení jejích vrahů. Na své cestě se setkává s mnoha tragédiemi a obtížemi, ale jeho odvaha, silný charakter a neobvyklé schopnosti mu dovolují překonat téměř cokoli.


Davy Rice je sedmnáctiletý student stanvillské střední školy, žije jen s otcem-alkoholikem, matka od nich odešla už před lety, protože už dál nemohla snášet týrání ze strany svého manžela. Davy o ní od té doby neslyšel. Když Davy neposeká trávník a jeho otec se ho opět rozhodne potrestat, Davyho najednou napadne jaké by to bylo, být právě teď, v tuto chvíli na jiném místě - a teleportuje se do stanvillské školní knihovny. Z počátku si myslí, že měl jen okno, celý výprask a následnou cestu do knihovny prostě vytěsnil z mysli, jako se to s velimi nepříjemnými vzpomínkami někdy stává. Když se to ale stane podruhé a potřetí, zjišťuje, že to nebylo jen okno - že se zkrátka umí teleportovat. Odchází od otce, obstarává si nový život a novou identitu v New Yorku a potkává Milllie, o něco starší dívku, která ho přitahuje. Zároveň naváže kontakt se svou matkou. Je šťastný, že se s ní znovu setkává, jeho štěstí však netrvá dlouho, protože se stává obětí teroristů, kteří unesou letadlo, ve kterém zrovna ona letí na pracovní cestu. A Davy se rozhodne svou matku pomstít a zničit muže, který za tím vším stojí.

Četl jsem si, když táta přišel domů. Jeho hlas se rozezněl domem a já se vyděsil.
"Davy!"
Položil jsem knížku a posadil se na posteli. "Tady, táto! Jsem ve svém pokoji."
Jeho kroky na dubové podlaze v chodbě duněly hlasitěji a hlastitěji. Cítil jsem, jak vtahuji hlavu mezi ramena, pak byl táta ve dveřích a zuřil.
"Myslím, že jsem ti řekl, abys dneska posekal trávník!" Vstoupil do pokoje a tyčil se nade mnou. "No tak! Mluv, když se tě na něco ptám!"
"Já to udělám, táto. Zrovna jsem dočítal knížku."
"Jsi doma ze školy víc než dvě hodiny! Už mám plný zuby toho, jak se povaluješ po domě a neděláš nic!" Naklonil se blíž a z whisky v jeho dechu se mi zarosily oči. Uhnul jsem a on mě chytil prsty zezadu za krk jako do svěráku. Zaklepal se mnou. "Nejsi nic jiného, než líný spratek. já do tebe vtluču trochu pracovitosti, i kdybych tě měl přitom zabít!"   str. 11


Hlavní hrdina mi byl z počátku dost nesympatický - neustále fňukal a brečel nad tím, jak na nic má život, což mě popravdě docela iritovalo. Nemám ráda ufňukané mužské hrdiny. I když já zažít to, co on, asi bych taky nebyla prototyp spokojené a milé hrdinky. Brzy ho to ale přešlo a začal jednat a konat a konečně se chovat jako chlap. Davyho otec je klasický záporák (těch se ale najde v knize víc), jeho matka je milá paní, které bylo v minulosti moc ublíženo a ona naopak ublížila svému synovi tím, že ho nechala s otcem, který je oba týral, z čehož má stále výčitky svědomí. Snaží se se synem opětovně sblížit a docela se jim to daří, když se najednou čistě náhodou stane terčem teroristů. Millie, Davyho přítelkyně mi byla docela sympatická, ale také to chvíli trvalo, zpočátku mě nijak nezaujala.

Kniha je psána ich formou, z pohledu Davyho, takže se dozvídáme o všech jeho myšlenkách a plánech poměrně bezprostředně. Čte se snadno, první polovina knihy se sice moc nebavila, ale zhruba od půlky už začala být akčnější. Zhruba 350 stránek, které kniha má, byla podle mě délka akorát, nikde jsem neměla pocit, že je děj uměle natahovaný.

Celkově bych knihu hodnotila jako odpočinkové, napínavé čtení, pravda, nijak veselé to nebylo, ale deprese z toho mít taky nebudete. Sci-fi nečtu příliš často (vlastně vůbec), ale tohle mě mile překvapilo a pokud se vyskytne někdy něco podobnéhosi, doufám, že mi čas dovolí přečíst si další sci-fi román. Za sebe můžu hodnotit třemi a půl hvězdičkami.
Steven Gould (*1955) je spisovatel píšící v žánru sci-fi, stejně jako jeho žena Laura J. Mixon, se kterou žije blízko Albuquerque v Novém Mexiku. Je autorem několika sci-fi románů a ke knize Jumper napsal volné pokračování nazvané Griffinův příběh. Jeho kniha Jumper byla zfilmována v roce 2008 s Haydenem Christensenem a Rachel Bilson v hlavních rolích, film se však od knihy dost liší a je hodnocen coby průměrný.



3 komentáře:

  1. Jumper je fajn, ale tady se mi jako jedno z mála líbilo filmové zpracování.

    OdpovědětVymazat
  2. Knížku jsem ještě nečetla, ale viděla jsem film a ten se mi líbil. Proto nad knížkou už nějakou dobu uvažuji, bohužel je v řadě knížek, která snad nikdy nekončí :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já teda film kdysi dávno viděla, ale nijak mě nezaujal, takže jsem ráda, že knížka z toho vylezla lépe... :)
    Já na knížku narazila ve slevách v buxu.cz, jinak kdyby byla za plnou cenu, tak bych se na ní vyprdla. :D

    OdpovědětVymazat