neděle 16. března 2014

PŘEČTENO: Inferno - Dan Brown

Název: Inferno
Autor: Dan Brown
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 424
Vydáno: 2013
Přečteno: 1/2013

Anotace:
Dan Brown se vrací novým thrillerem Inferno, který je pokračováním světových bestsellerů Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol.
Ve svých románech Dan Brown mistrně spojuje nejzajímavější záhady historie umění s po věky fascinujícími symboly a šiframi.

Robert Langdon se tentokráte ocitá v srdci Itálie, kde studuje mnoha záhadami a tajemstvími opředený rukopis – Danteho Peklo (Inferno). Musí se postavit tváří v tvář soupeři, který ho zavede do světa klasického umění, tajných chodeb a futuristických zbraní. Klíč k nezodpovězeným otázkám je skryt mezi řádky Danteho pekla a Langdon se opět vrhá do boje s časem, aby odvrátil zkázu, která světu hrozí.

***
Kdysi dávno jsem si od Dana Browna přečetla Šifru mistra Leonarda, která se mi hrozně líbila. Od té doby jsem se do jeho knih pomaličku pouštěla kompletně a kromě Digitální pevnosti od něj mám přečteno vše. Když se na to ale podívám zpětně, kromě Šifry si nějak nedokážu vzpomenout, o čem že to vlastně jeho knihy konkrétně byly. Navíc z nich mám pocit, že jdou zkrátka kvalitou dolů. Zatímco jeho kniha Andělé a démoni mě ještě zaujala, u Ztraceného symbolu si nevzpomenu o čem byl ani kdybyste mě mučili! Inferno není dle mého názoru úplně to nejhorší, co autor vyprodukoval, rozhodně ani ne to nejlepší.

Zdroj
Nic nového jsem se ale nedozvěděla. Robert Langdon, profesor symbologie stále nosí hodinky z Mickey mousem (i když v tomoto díle je ztratil!), stále ještě má panickou hrůzu z uzavřených prostor a opět má k ruce pohledou dívku/ženu, tentokrát Siennu Brooksovou, nadpůrměrně intelignetní lékařku s blond culíkem. Děj začíná vskutku orginálně - amnézií. Robert Langdon je ve Florencii, v nemocnici, zcela evidentně utrpěl nějaká zranění a po krku mu jde snad celý svět. Zabít se ho snaží všichni včetně členů americké ambasády. K ruce má pouze Siennu Brooksovou. Důvod, proč se ho všichni snaží zamordovat ale nezná. Neví, jak se vůbec v Itálii ocitl, poslední co si pamatuje, je že odcházel z přednášky na Harvardu...

Čtenáři často autorovi vytýkají podrobné líčení měst, jejich historie a architektury. Tentokrát se něco  dozvíme o Florencii, Benátkách a Istanbulu. Já si na to stěžovat nemůžu, autor to umí vylíčit tak, že hned máte chuť se na ta místa podívat. Další často vytýkanou věcí je stejné schéma. To už mi tedy dost vadilo. Měla jsem tak trochu pocit, že čtu podruhé to samé.

Zdroj
Napínavé a akční to je, hrdinové se nám opět po Evropě přemisťují rychlostí blesku a celý děj se odehrává během několika málo dnů, vždyť je to přece thriller! Zhruba 3/4 knihy nevíte, kdo je "dobrej" a kdo "záporák", protože díky Langdonovu postupnému rovzpomínání na minulost všichni kompletně změní škatulku hned několikrát. Na záčátku jsou klaďasové klaďasové, v půlce se z nich stanou záporáci, aby se z nich na závěr vlastně zase stali klaďasové. 




K tomu nějaká ta konspirační teorie, pár odkazů na Danteho dílo a jeden šílený maniak, který chce zničit svět - to je Brownovo Inferno. Že bych z toho byla nějak unešená, to nejsem. Abych jen nekritizovala, docela to utíkalo a četlo se to snadno a bylo to napínavé. Na druhou stranu to nemůžu doporučit nikomu jinému, než zavilým fanouškům Dana Browna. Já jsem s ním skončila. Nic nového se totiž v jeho knihách už nedozvím (s výjimkou historie pamětihodností další evropské metropole a na to si můžu vzít průvdoce). Z sebe dávám tři hvězdičky. Až se příště vyjádřím, že bych si chtěla přečíst tu novinku od Browna, plácněte mě prosím někdo přes ruku.

Dan Brown (nar. 1964)
Dan Brown je americký spisovatel thrillerů (narozen v Exeter, New Hampshire), proslulý bestsellerem Šifra mistra Leonarda. Je synem středoškolského profesora matematiky a hudebnice. Brown vystudoval elitní internátní střední školu Phillips Exeter Academy, kde jeho otec učil, a r. 1986 absolvoval vysokou školu Amherst College. Nějakou dobu učil angličtinu na Phillips Exeter Academy, než se stal spisovatelem na plný úvazek. Zajímá se o kryptografii. Jeho manželka Blythe je historička umění a malířka.
Tvorba Dana Browna se neustále pohybuje na hraně mezi fikcí a skutečností. Čtenář většinou neví, ve které oblasti se právě nachází a autor hranici záměrně rozmazává. Knihy Dana Browna jsou psány nesmírně čtivým způsobem. Čtenáře prakticky nutí, aby byla kniha přečtena téměř „jedním dechem“. Brown však často využívá a rozmělňuje motivy „vypůjčené“ z děl jiných autorů, například z díla spisovatele Umberta Eca.




3 komentáře:

  1. Mně se Inferno docela líbilo. Mám ráda Brownův styl psaní i to jak popisuje místa a historii. A Inferno mě fakt drželo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeho popisy míst a historie se mi taky líbí, co se ostatního týká, připadá mi, že jsou jeho knížky jako přes kopírák... Dřív mě taky hodně držely, ale už mě trošku nudí, takže jsem si nemohla pomoct a musela být trochu kritičtější.

      Vymazat
  2. I mně se Inferno líbilo, stejně jako Šifra, nic jiného jsem ale nečetla. Jenže pak se někdo zmínil, že autor vykrádá sám sebe, a já se na to teď dívám úplně jinak. Toho opakování jsem si ze dvou knih vážně nevšimla, takže teď mám strach si přečíst zbytek ze série.

    OdpovědětVymazat