středa 26. března 2014

PŘEČTENO: Taťána a Alexander - Paullina Simons

Název: Taťána a Alexandr (2. díl série)
Autor: Paullina Simons
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 408
Vydáno: 2013
Přečteno: 10/2013

Anotace:
Rok 1943. New York. Město nových nadějí, tisíce kilometrů vzdálené od válkou zmítané Evropy i rodného Leningradu. Město, do něhož Taťána přijela začít nový život a kde se narodilo její dítě – Alexandrův syn. Jenomže ani oceán nedokáže Taťanu oddělit od stínů minulosti a z nejistého pocitu, že je její manžel stále naživu, se stává jistota i posedlost. Mezitím se v ruinách Starého světa Alexandr ze všech sil snaží uniknout všudypřítomné smrti. Ví, že proti němu stojí nejen nacistický nepřítel, ale i vražedné soukolí Stalinova režimu. Kupředu ho žene jediná myšlenka – ještě jednou se setkat s Taťánou…

***
Druhý díl trilogie navazuje tam, kde první díl skončil, přesto je ale úplně jiný, než díl první. Hlavní největší "změnou" je střídání pohledů, víme tedy, co se děje zrovna s Alexandrem a naopak jak zrovna žije Taťána. To se mi líbilo. Sice jsem si z počátku tak nějak nemohla zvyknout, ale nakonec jsem za to byla ráda. Navíc mě Alexandrova část bavila o trochu víc, než Taťánina. Bylo v ní mnohem víc akce, i když na druhou stranu byla mnohem více depresivnější.

Taťána začíná nový život v USA bez Alexandra, zatímco Alexandr pokračuje v bojích ve východní Evropě a jeho jediným cílem je přežít a najít Taťánu. Jeho mladá žena s dítětem, které nikdy neviděl však nevede v New Yorku nijak veselý život. Celé dny tráví prací zdravotní sestry a stará se o syna. Zkrátka jen přežívá. Útěchou je jí jen přítelkyně Vicki. Je stále posedlá myšlenkou, že Alexandr nezemřel (jak jí bylo sděleno), že tam ve východní Evropě, někde na bitevním poli, stále ještě žije...

Celý příběh je také doplněn o drobné epizody z životů minulých a to jak z života Alexandrova, tak Taťánina. Občas byly trochu zdlouhavé, ale zase krásně doplnily děj. Zatímco Taťániny vzpomínky na léta před válkou jsou spíše pozitivní, Alexandrova část vyprávějící o dětství v SSSR je poměrně depresivní. Celý tenhle díl je tak nějak depresivnější, než díl první, především části, které líčí Alexandrův příběh a to jak současný, tak jeho minulost.

Četla jsem spoustu historických románů, které měly dobře propracovanou tu romantickou část, ovšem autorovo (autorčino) pojetí historického kontextu či dobových událostí trochu pokulhávalo. Případně naopak. V téhle knížce je propracované všechno. Jak romantika, tak akce, tak každodenní život v Sovětském svazu, každodenní fungování armády a mnoho dalších věcí. Ani nechci přemýšlet, kolik musela autorka strávit času jen zjišťováním reálií. Paullina Simons zkrátka dokáže nádherně napsat jak vojenský výslech tak romantickou scénu. Tak nádherně, že ležíte v posteli a čtete, je půl čtvrté ráno a vy vstáváte v sedm, ale říkáte si "kruci, ještě stránku, ale už poslední, opravdu!", což ještě čtyřikrát porušíte.

Ačkoli jsem si stokrát během knížky řekla, že tohle už je trochu nereálné, teď už by ve skutečnosti určitě umřel nebo umřela, autorce zkrátka odpustíte, že těm dvěma připravila trochu víc "dobrodružství" než by bylo reálné zažít a přežít.

Druhý díl je tedy jiný než první, ale neznamená to, že horší. Ani náhodou. Je to prostě knížka, která se čte sama, i když je lehce depresivní a vy všechno prožíváte s hlavními hrdiny, fandíte jim a doufáte, že všechno dobře dopadne. Je to knížka o velké lásce, velkých překážkách a velké touze přežít a být konečně šťastný. Za sebe rozhodně doporučuju k přečtení a hodnotím plným počtem hvězdiček.


Paullina Simons (nar. 1963) se narodila a vyrostla v Petrohradu, v deseti letech však s rodiči emigrovala do USA. Je vdaná a má čtyři děti. Studovala v New Yorku, Kansasu a Anglii. Dříve pracovala jako novinářka pro finanční rubriku, ale jejím snem bylo stát se spisovatelkou.
Je autorkou deseti románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem (The Bronze Horseman, 2001) , který se stal mezinárodním bestsellerem a jenž je prvním dílem trilogie o osudech Taťány a Alexandra. Druhý (Tatiana and Aleander, 2003) a třetí (The Summer Garden 2005), díly byly česky vydány v roce 2013.

3 komentáře:

  1. Já nečetla ani první, sice mě láká, ale jak se pořád o tom mluví, tak se mi do toho nějak nechce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To znám moc dobře! Vždycky, když je něčeho moc plno, tak mě to akorát odradí. Knížky okolo kterých je moc velký "haló" čtu zásadně až kdy největší haló odezní, ale tohle byla výjimka. Miluju tuhle sérii...

      Vymazat
  2. Měděný jezdec se mi šíleně moc líbil, na druhý díl se moc těším :) Díky za recenzi! :)

    OdpovědětVymazat