neděle 22. února 2015

Shrnutí: říjen 2014 - leden 2015

Mám za sebou náročný půl rok. Odehrálo se několik životních zvratů, přesto nemám pocit, že by bylo v mém životě něco úplně jinak. Jsem to zkrátka pořád já a teď, když se situace uklidnila, doufám, že mi zbyli ještě nějací čtenáři a pokračuji v započatém - pokračuji v psaní o knížkách, o tom, co jsem přečetla a co se chystám číst, ačkoli teď nemám na čtení tolik času jako dříve, přesto, že se mezi knížkami pohybuji osm hodin denně. Paradox, že?

Pauza byla tentokrát delší, než je mým zvykem, i knížek tedy bude více. Najdete zde vše, co jsem za uplynulé čtyři měsíce přečetla.

Začněme tedy závěrečnou fází roku 2014 - říjnem až prosincem.



Terapie láskou - Matthew Quick
Posledním záchvatem na tomto blogu byla loni právě recenze téhle knihy. Své názory jsem vyjádřila v ní. Odstupem času ale můžu říci, že bych hodnocení ještě o nějakou tu půlhvězdičku snížila. Ale to se mi stává u dost knih, takže to neřeším. Bylo to milé počtení a tím to končí. 

V šedých tónech - Ruta Sepetys
Mělo to být (dle hodnocení na databazeknih.cz) úžasné a bylo. Možná jsem čekala něco ještě víc, koneckonců, ta kniha má hodnocení 95 %! Ale udělené čtyři a půl hvězdičky si rozhodně zaslouží. Recenze už rovněž existuje od loňského roku.

Vypravěčka - Jodi Picoult
Musím říct, že tohle bylo asi to nejlepší, co jsem loni četla! Víc k tomu nemám co říct. Všichni povinně přečíst!

Čekání na kocoura - Michaela Klevisová
Příjemné oddychové povídky od české autorky pro milovníky koček. Povídky moc nemusím, mám radši delší příběhy, ale jsem totální kočkomil, takže když to zprůměruju, vyjde mi to na půlce cesty. Tři hvězdy.

Na jih od hranic, na západ od slunce - Haruki Murakami
Murakamiho čte poslední dobou každý a tak jsem se na něj také vrhla. Nejsem si jistá, že právě já budu další Murakamiho obdivovatelkou. Líbil se mi způsob, jakým je to vyprávěno, ale samotný příběh mě příliš neuchvátil.

Talisman - Nicholas Sparks
Nicholas Sparks je mistr klišé a černobílých postav. Jeho hlavní postavy mě neskutečně rozčilují. Jsou tak úžasné a nereálné. Naopak v každé knížce máte jednoho záporáka, který hlavní zamilované dvojici děsně škodí a nepřeje jim jejich romantickou lásku. Ale nebojte, většinou to dobře dopadne. Jak jinak, že? Zajímalo by mě, proč mají všechny jeho knížky tak vysoké hodnocení. Ale především mě zajímá, proč se do jeho knížek pořád pouštím, když vím, že tohle bude stejné jako to minulé, jen s jinými kulisami. :-D Ale tři hvězdy si to zaslouží... možná dvě a půl. 
P.S. Až potkáte chlapa, co umí hrát na klavír, je děsně sexy a zároveň hrozně drsnej, protože byl voják v Iráku, pošlete mi jeho fotku. Takovej exemplář bych ráda viděla. 

Dítě číslo 44 - Tom Rob Smith
Ačkoli Sovětský svaz za vlády Stalina není mojí oblíbenou knižní destinací, přesto mě na něm něco láká, nedokážu popsat co. V téhle knížce je naprosto skvěle popsaná ta atmosféra udavačství, beznaděje a hnusu, která v SSSR v padesátých letech vládla. Některé akční scény byly až moc nereálné, ale osobně mi to čtenářský zážitek nijak nezkazilo a rozhodně se v budoucnu pustím do dalších dílů.

Nejsem sériový vrah - Dan Wells
První polovina naprosto super. Ale aby bylo jasno - když čtu detektivku nebo román, v němž se řeší vražda (či vraždy), očekávám reálné rozuzlení. Ne fantasy. Kdybych chtěla fantasy, přečtu si fantasy. Takže za rozuzlení bod dolů. Jinak to bylo napínavé, hlavní postava mi byla sympatická, navzdory tomu, že je sociopat a ještě má opravdu zvláštní koníčky.

Zmizelá - Gillian Flynn
Zdlouhavější začátek mě málem odradil, ale nedala jsem se a vytrvala. Sympatická mi tam nebyla jediná postava, přesto jsem se od půlky nemohla odtrhnout. Naopak závěr mi přišel lehce překombinovaný. Chystám se na další knížky autorky.
A rozhodně chci vidět film. 

Stalinovy děti - Owen Matthews
Kniha o osudech autorových rodičů - on Brit, ona ze Sovětského svazu. Začátek byl skvělý, ale pak se to vleklo. I tak to bylo ale zajímavé, ačkoli podruhé bych si to už nepřečetla.

Život jedna báseň - Colleen Hoover
Na stará kolena jsem se pustila do young adult. Holt ty vypjatější chvíle (zejména ve škole) jsem musela prokládat literaturou, u které nehrozí nějaké složité přemýšlení. Colleen Hoover bych přirovnala k naší Kateřině Petrusové - děj sice tak trochu předpokládáte, víte, jak to dopadne, ale je to tak krásně napsané, že vám to vůbec nevadí. Až na to, že knížky Colleen Hooverové nejsou vtipné. Jsou vážné, řeší vážné věci, při nichž si každý puberťák musí říct: "Moje problémy jsou oproti problémům hlavní hrdinky úplný prd." Přesto mi to tentokrát přišlo trochu přehnané. Hlavní hrdinové se vůbec nechovali jako puberťáci, za což právě mohly jejich životní osudy, ale stejně! I tak to ale bylo milé počtení a můžu doporučit.

Spasitel - Jo Nesbo
Nesbo je knížku od knížky lepší. Je třeba vůbec tohle komentovat?

Pekáč buchet - Kateřina Petrusová
Co dodat. Katka je prostě Katka, ačkoli musím říct, že tahle se mi líbila ze všech jejích knížek nejméně. Čímž neříkám, že je špatná. To není! Je vtipná, romantická, akorát ten závěr.... Vy, co Katčiny knížky znáte, víte, o čem píšu.

Příliš dlouhé zásnuby - Sébastian Japrisot
Miluju ten film. A když jsem se dozvěděla, že má knižní předlohu, bylo jasné, že si ji musím přečíst. Protože, jak všichni víme, knížka je vždycky lepší než film. V tomto případě to ale bylo vyrovnané, z části proto, že se tvůrci filmu drželi knižní předlohy opravdu věrně. 

Hledání Aljašky - John Green
Jsem zklamaná. Po Hvězdy nám nepřály jsem čekala něco podobného. Celou knížku jsem čekala nějaký zvrat. A ten nepřišel. Bohužel, tři hvězdy. 

No a protože stará láska nerezaví, za poslední měsíce roku 2014 jsem si dala i re-reading prvního dílu Harryho Pottera. Můj verdikt po těch letech? Nikdy jsem si neuvědomovala, jak rychle ten první díl uteče. Léta u Dursleyových, buch buch na dveře, Harry jsi čaroděj, bum a najednou jsou Vánoce v Bradavicích! Strašně to uteklo!

Leden 2015 byl slabota. Opravdu. Jen dva kousky. 

Maybe someday - Colleen Hoover
Opět Colleen. Protože ale tahle knížka ještě v češtině nevyšla a protože angličtinou zas tak dobře nevládnu, pustila jsem se fanouškovského překladu. Nechci vůbec shazovat tu práci, kterou s tím autorka překladu měla, ale... asi jsem měla počkat na oficiální vydání. Možná se mi kniha nelíbila právě kvůli překladu, možná mi přišla celá strašně nereálná, možná to bylo moc Hooverové najednou (četla jsem je téměř po sobě). Nevím, každopádně tentokrát jsem byla lehce zklamaná.

Manželovo tajemství - Liane Moriarty
Na knížku jsem se strašně těšila, nalákala mě anotace, ale nakonec jsem dostala něco jiného, než jsem chtěla. Neříkám, že to bylo špatné, ale zkrátka jiné. Celou dobu jsem myslela, že tomu nedám až tak vysoké hodnocení, ale epilog mě tak nějak dostal, že jsem ještě hvězdičku přihodila. Takže čtyři. 


Četli jste něco z výše uvedeného? A máte na to podobný či úplně jiný názor? Sem s ním! :-)

4 komentáře:

  1. Pěkné shrnutí, četla jsem ale jen Terapie láskou. Ale pár z nich mě láká :)
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
  2. Tolik přečtenejch knížek, to nechápu! :-O :)) Já jsem taky ultrahltač, ale tolik jako ty nestíhám :))

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to jsi přečetla skvělé knihy. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuju za takový článek, mám je ráda :-) Nejvíc si chci přečíst Vypravěčku a V šedých tónech :-) A těším se, že budeš víc přispívat :)

    OdpovědětVymazat